Svět roku 1420

Průběh válek

Upálení Jana Husa v Kostnici v roce 1415 a o rok později i Jeronýma Pražského pobouřilo velkou část země. Znamením Husových stoupenců se stal kalich: přijímání pod obojí, chlebem i vínem, které koncil zakázal. Král Václav IV. hnutí dlouho trpěl, kališníky podporovala i část šlechty a většina Prahy. Na venkově mezitím kázali radikální kněží a v roce 1419 k nim na shromáždění na horách přicházely davy poutníků.

V létě 1419 vtrhl dav vedený kazatelem Janem Želivským na Novoměstskou radnici a konšely vyházel z oken. Brzy nato zemřel Václav IV. Nástupcem měl být jeho bratr Zikmund, kterého husité vinili z Husovy smrti. Katoličtí páni a část měst se postavili za něj, husité se začali ozbrojovat. Jan Žižka u Nekmíře a u Sudoměře ukázal, co dokážou vozy v poli, a na jaře 1420 vznikl na Hradišti nad Lužnicí Tábor.

Papež vyhlásil proti husitům křížovou výpravu a Zikmund s ní v létě 1420 oblehl Prahu. Útok na Vítkov 14. července husité pod Žižkovým velením odrazili a vojsko bez peněz a zásob se rozešlo. Zikmund se ještě stačil dát korunovat na Pražském hradě, země ho ale nepřijala: čáslavský sněm ho v roce 1421 odmítl a Čtyři pražské artikuly přijal za společný program. Druhá výprava se na podzim téhož roku rozpadla u Žatce a Zikmundovo vojsko Žižka v lednu 1422 rozehnal u Kutné Hory, Habrů a Německého Brodu.

Husité se brzy rozdělili do svazů. Vedle pražského a táborského vznikl východočeský svaz kolem Žižky, jehož lidé si po hejtmanově smrti začali říkat sirotci, a později menší svaz Žatce a Loun. Jejich polní vojska se proměnila ve stálé, téměř profesionální armády. Svazy bojovaly mezi sebou stejně tvrdě jako s katolíky, v roce 1424 u Malešova porazil Žižka Pražany a jejich spojence. Spojit je dokázal jen společný nepřítel, jako v roce 1426 u Ústí nad Labem, kde porazily saské vojsko.

Další křížové výpravy dopadly hůř než první. V roce 1427 se křižácké vojsko rozpadlo u Stříbra a Tachova, v roce 1431 uteklo od Domažlic téměř bez boje. Polní vojska pod Prokopem Holým mezitím táhla do Slezska, Lužice, Saska, Bavor, Rakous i Uher. Na takzvaných spanilých jízdách hledala kořist, potraviny a píci, protože vypleněná země je už neuživila. V roce 1433 došli sirotci na pomoc Polsku proti řádu německých rytířů až k Baltu.

Neúspěchy křížových výprav přiměly církev jednat. Husitští vyslanci hájili artikuly v roce 1433 na koncilu v Basileji a rozhovory pokračovaly i po jejich návratu. Polní vojska mezitím téměř rok marně obléhala Plzeň a venkov, který je musel živit, se od nich odvracel. Umírnění husité se spojili s katolickou šlechtou a 30. května 1434 polní vojska u Lipan porazili, Prokop Holý v bitvě padl. V roce 1436 byla v Jihlavě vyhlášena kompaktáta a Zikmund přijat za krále. Poslední odpor skončil v září 1437 pádem hradu Sion, který držel Jan Roháč z Dubé.

Od Kostnice po Jihlavu

• 6. 7. 1415

  Jan Hus je upálen na koncilu v Kostnici.

• 30. 7. 1419

  Z oken Novoměstské radnice v Praze jsou vyhozeni konšelé.

• 16. 8. 1419

  Umírá král Václav IV. Jeho bratra Zikmunda husité odmítají uznat.

• březen 1420

  Papež vyhlašuje proti husitům křížovou výpravu.

• 25. 3. 1420

  U Sudoměře se jihočeští husité na hrázi mezi rybníky ubrání jízdě.

• jaro 1420

  Na Hradišti nad Lužnicí vzniká Tábor.

• 14. 7. 1420

  Bitva na Vítkově. První křížová výprava stojí před Prahou a koncem července odtáhne.

• 28. 7. 1420

  Zikmund se dává korunovat na Pražském hradě. Za krále ho země nepřijme.

• 1420

  Čtyři pražské artikuly: svobodné kázání, přijímání pod obojí, chudá církev bez světské moci, trestání veřejných hříchů.

• listopad 1420

  Pod Vyšehradem je poraženo Zikmundovo vojsko a posádka hradu se vzdává.

• červen 1421

  Čáslavský sněm odmítá Zikmunda a přijímá Čtyři pražské artikuly za program země.

• 5. 8. 1421

  U Mostu jsou Pražané poprvé těžce poraženi.

• podzim 1421

  Druhá křížová výprava se rozpadá u Žatce.

• 8.–10. 1. 1422

  Habry a dobytí Německého Brodu.

• 7. 6. 1424

  U Malešova bojují husité proti husitům.

• 11. 10. 1424

  Umírá Jan Žižka. Část jeho vojska si začne říkat sirotci.

• 16. 6. 1426

  Spojené husitské svazy porazí u Ústí nad Labem saské vojsko.

• 4. 8. 1427

  Křížová výprava ustoupí od Stříbra a u Tachova se rozpadne.

• 1427–1433

  Polní vojska táhnou za hranice Čech na takzvané spanilé jízdy.

• 14. 8. 1431

  Poslední křížová výprava končí útěkem u Domažlic.

• leden 1433

  Husitští vyslanci hájí Čtyři artikuly na koncilu v Basileji.

• 1433–1434

  Polní vojska téměř rok marně obléhají Plzeň.

• 30. 5. 1434

  U Lipan porazí panská jednota a Pražané polní vojska táboritů a sirotků.

• 5. 7. 1436

  V Jihlavě jsou vyhlášena kompaktáta.

• 14. 8. 1436

  Stavové v Jihlavě přijímají Zikmunda za českého krále.

Vozová hradba

Selské vozy se v ležení nebo před bitvou spojily do kruhu či řady, kola do kol, mezery zajistily řetězy a trámy. Mezi vozy stáli lidé s pěchotními zbraněmi, uvnitř byla děla a zásoby.

Palné zbraně té doby byly prosté. Píšťala je hlaveň na dřevěné násadě a zapaluje se doutnákem přiloženým k zátravce, bez zámku a bez pažby. Těžší hákovnice má pod hlavní hák, který tlumí zpětný ráz. Vedle nich kuše, cepy a sudlice.

Co válka zanechala

Země vyšla z válek zpustošená. Obchod se zahraničím téměř ustal, kutnohorské doly přišly s vyhnanými Němci o zkušené horníky a mince ztrácela hodnotu. Uživit tisíce stálých vojáků bylo nad síly venkova, zvlášť po letech neúrody.

Válka, hlad a vracející se mor vylidnily zemi a během 15. století zanikly stovky vesnic. Odhady mluví o zhruba třech milionech obyvatel českých zemí kolem roku 1400 a méně než dvou milionech v roce 1526.

Krutosti se dopouštěly obě strany, nejčastěji po dobytí měst, která se nechtěla vzdát. Husité pobili katolické muže v Prachaticích a obyvatele Chomutova, katolíci házeli zajaté husity do kutnohorských šachet a po bitvě u Lipan vítězové upálili stovky zajatců ve stodolách.

Mnoho klášterů a kostelů bylo vydrancováno a obrazoborci zničili množství obrazů, soch a knih. Stavby se zastavily, i dostavba svatovítské katedrály, a stavitelé našli práci hlavně na opevněních. Pražská univerzita upadla, několik fakult zaniklo a zmizela i řada městských a venkovských škol.

Zbyl ale i výsledek, jaký tehdy jinde v Evropě nebyl: kompaktáta dovolila, aby v jedné zemi vedle sebe žili katolíci a kališníci. Klid nevydržel. Papež kompaktáta v roce 1462 odmítl potvrdit, za krále Jiřího z Poděbrad přišla nová křížová výprava a smír přinesl až kutnohorský náboženský mír v roce 1485.

Husitský způsob boje přežil války. Čeští žoldnéři s vozy byli žádaní po celé 15. století, Jan Jiskra z Brandýsa s nimi léta válčil v Uhrách. Ještě v roce 1504 se čeští žoldnéři bránili za vozovou hradbou u Řezna proti vojsku Maxmiliána I. Habsburského.

Co neplatí

• Žižka vynalezl vozovou hradbu.

  Vozová ležení jsou starší. Husité je dovedli k výjimečnému použití v poli, ale nevymysleli je.

• Češi proti Němcům.

  To je pohled 19. století. Šlo o víru, majetek a moc. Proti husitům bojovali i čeští katoličtí páni a mezi husity byli i Němci.

• Husité byli jedna armáda.

  Byli rozdělení a bojovali i mezi sebou, nejtvrději u Malešova a u Lipan.

• Křižáků byly statisíce.

  Čísla jako 130 000 mužů u Domažlic jsou kronikářská nadsázka.

• Husité vynalezli pistoli.

  Píšťala je raná ruční palná zbraň. Pistole se rozvinuly až s kolečkovým zámkem na počátku 16. století.

• Víme, jak vypadal Žižka.

  Dochované portréty jsou pozdní, skutečná podoba je neznámá.

• U Domažlic stačil chorál.

  Že křižáky zahnal zpěv, je tradice. Rozhodla nejednota křižáckého velení a rychlý postup spojených husitů. Vojsko se dalo na útěk dřív, než došlo k boji.

• Lipany válku ukončily.

  Ukončily moc polních vojsk. Mír přinesla až kompaktáta v roce 1436, poslední odpor padl na Sionu v roce 1437 a o víru se v Čechách válčilo znovu za Jiřího z Poděbrad.

Jak s dějinami zacházíme

Víru nikoho nezesměšňujeme a z kalicha neděláme jen znak. Násilí té doby ukazujeme věcně a bez oslavy.

Data a události ověřujeme v odborné literatuře, edicích pramenů a muzejních záznamech. Kde si nejsme jistí, řekneme to.